Čekáte-li nečekaně dítě — volejte 800 108 000

Petiční stánek

Tylovo náměstí

Město Praha
Datum pondělí 9. listopadu 2020

Souhrn: Hodně lidí, velmi živé reakce.

Útvar a umístění: Akce formou petičního stánku, malý formát - použito 12 panelů. Na ploše mezi stanicí tramvaje I. P. Pavlova a Trhy Na Tyláku není dost místa.

Úřady: Strážník naprosto neorientovaný v petičním právu, ale snažící se činit právu za dost; petiční zákon jsme mu půjčili k přečtení a přitom lidi na něj útočili, aby proti nám zakročil. "Nechte mě dělat moji práci!", zavrčel na ně právem. Ještě jsem mu nabídl rozsudek Prahy 14, že náš petiční stánek není přestupek. Nejdřív jej odmítl se slovy, že se právě nacházíme na Praze 2 a ne 14. "Jistě, vím kde jsme, ale myslíte, že tady platí jiné zákony než tam?", odvětil jsem. Tak si pan strážník rozsudek prostudoval a tím to celé skončilo.

Počasí: Inverzní.

Reakce: Lidé reagovali opravdu hojně, a k našemu překvapení dost vyrovnaně na lajky a dislajky.

Student z Ruska, hudebník, povídal, že měl být též zabit potratem, měl mít nějakou těžkou nemoc (jakou, jsme nedokázali přeložit). Všichni, včetně otce matku posílali na potrat, ona se tomu postavila s tím, že svému dítěti věří. Že dobře udělala, to už asi ví všichni.

Dva mladí chlapi nás seřvali - co jako my dva chlapi tady máme právo komu co říkat. A jaký právo máte vy dva chlapi nám říkat o našem právu?

Starší paní řekla, že ty obrázky zná na vlastní oči, dělala prý ve zdravotnictví. "A nejlepší kosmetika se dělá z mozečků těch dětí.", doplnila, když podepsala petici.

Antonína, který se k nám připojil odpoledne, si hned vychutnali feministicky ladění mladíci. Šli do něj, protože byl nový, nás totiž proprali již hodinu před tím. O to víc jej zahřálo u srdce povzbuzování od křesťanky uprchlé z Iráku. Ta nezůstala u slov, ale zaběhla do bankomatu, aby nás mohla podpořit finančně. Stejně jako ona i student UK z Egypta nemohli pochopit, že je někde zabíjení nenarozených legální. Napadá mě, že u nich je zase normální zabíjení narozených, např. pro víru, proto jsou asi tady. Platí zde přísloví - kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde. O tom vlastně mluví naše panely - neárijský, nebílý, nenarozený, tam nemuslim - káfir. Zastavil se také u nás jeden mladý lékař, který nám při každém setkání něco koupí - tentokrát hambáče a horký čaj, děkujeme!

Zajímavé - při jedné žhavější diskusi s mladíky šla okolo žena a napomenula je, že jsou agresivní. A to proto, že si spletla strany a myslela si, že jsou oni pro život. Když jí došlo, že naopak pro život jsme my, otočila a začala se jich zastávat. A takhle to obvykle na ulici chodí - ti agresivní a sprostí jsme my, kteří bráníme život, i kdybychom šeptali či přímo mlčeli. Stačí mít nežádoucí názor, a demokracie - pá pá.

Statistika: Akce trvala od 10.45h do 16.45h, kolemjdoucích asi 3000.

Rozdány 3 modely, 70 letáků. 19 podpisů.

Fotografie